Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 27.4.
Jaroslav
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí ve sbírce Země úsměvů z kolekce Iluminační světlo
Autor: Gala (Občasný) - publikováno 13.2.2000 (21:08:05), v časopise 15.2.2000
další ve sbírce>
Když jsem se narodil
a začal rozum brát,
s životem jsem se chtěl prát
a učil se s ním boxovat.

Když jsem se narodil
a získal pár ideálů,
zjistil jsem,
že mám vlastní hlavu.

Když jsem se narodil a poznal,
že nejde všechno hned,
že za vše platí se nějaká cena,
že nejde ve vteřině změnit svět,
poznal jsem,
že básníkem jsem beze jména.

Tak teď bloudím bezejmennými ulicemi
a piju bezejmenné víno
a potkávám bezejmenné lidi
a přitom všechny znám,
máme spolu něco společného.
Nemáme žádné jméno.

Když tu před obchodem
jsem zastavil svůj krok.

Prodávali tam masky.

Tak jsem si koupil masku klauna
a s ní teď budu chvíli žít,
nikdo teď nepozná, jestli moje slzy
mají původ v nekonečném mém smíchu
a nebo v té mojí duši bezejmenné
a s bezejmenným srdcem.

Všimněte si lidé;
Na ulicích - kolik tam chodí bezejmenných
a kolik z nich si nasadilo klaunský nos.

Jak léta a dny jdou,
se svou maskou já jsem zestárl.

Dnes je mi třicet
a jsem starý
a jsem unavený
a jsem Klaun.

Moje dny jsou dávno sečteny,
na prstech jedné ruky bych je spočítal,
co na tom že je mi teprv třicet.

Už jenom pětkrát svůj budík natáhnout smím,
po šesté prý - už se nevzbudím...

První svůj den jsem se litoval.
Druhý den jsem probrečel.
Třetí jsem prozíval.
Čtvrtý hrdlem prolil jsem.

Pátý den mi už jen zbývá
a bojím se usnout,
abych se znovu probudil.

Našel jsem svoje líčidla
a svoji starou masku klauna.

Dneska chci na ulicích rozdávat smích,
dnes nikdo nesmí plakat:
Já umírám - tak se přece smějte!
Není důvod plakat, lepší je se smát.

Tancuji mezi úsměvy,
tancuji mezi lidmi
a do tanečních už mne nechtějí,
tak omluvte mé neumělé kroky.

Pokaždé když vám stoupnu na nohu
jeden úsměv za to dám,
jedním úsměvem za to zaplatím.
Já mám jich nepřebernou zásobu,
dneska jsem bohatý...

A ten úsměv, ten úsměv,
ten vám odkazuju,
ten smích vám dávám.

Až se na sebe budeme všichni smát,
bude na tom světě líp.
Až se budeme všichni na sebe smát,
tak už tady nebudu.

Šestý den se rodí z uplakanýho rána
Díky za to ráno, díky za ten den.
Den, kdy jsem ještě nezemřel...

Já tenhle den budu žít,
třeba je poslední...

A nejsem už beze jména!

A cílem mým je Život
a země vysněná;
Země úsměvů.

A až zase jednou potkáte klauna na ulici,
přijměte od něj jeho dar,
přijměte od něj usměv,
přijměte od něj smích,
je v něm jeho duše,
jsou v něm jeho sny.

Dokud se mu budete smát,
bude mít jméno,
Dokud se mi budete smát,
budu žít...


Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)   Nepublikovat mimo Totem.cz  
 
 
1 4 6 (7) 7 8 11
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter